Jdi na obsah Jdi na menu

První zlaté mince

Bylo nebylo... tak začínají klasické české pohádky. Historie zlatých mincí má také svůj pohádkový původ. Začíná starověkou řeckou bájí o frýzském králi Midasovi, který byl proslulý svojí lačností po penězích... 

king_midas-2w.jpg

Když ke králi Midasovi jednou sluhové přivedli opilého starce,   bloudícího po horách, král v něm poznal Silénose, učitele boha Dionýsa a ze zištných pohnutek jej přijal s náležitými poctami. Dionýsos mu s vděkem nabídl odměnu, jakoukoliv si bude přát. Midas ve své chamtivosti požádal, aby se vše, čeho se dotkne jeho ruka, proměnilo ve zlato. 

Jak tragická byla jeho volba poznal v okamžiku, kdy sáhnul po jídle a zatoužil po objetí své dcery. A tak prosil Dionýsa, aby zrušil své kouzlo a odpustil mu jeho nenasytnost. Dionýsos mu ve své božské velkodušnosti přikázal vykoupat se v divokých vodách řeky Paktól, aby tak smyl svoji vinu i odměnu. 

Řeka Paktólos se po jeho doteku rozzářila zlatem a to se usadilo jako zlatonosný písek na jejím dně...

A právě z bahnitého dna Paktólu pocházel elektron, krystalická sloučenina zlata a stříbra, z něhož byly v Lydii někdy mezi lety 643 - 630 př.n.l. vyrobeny první zlaté mince. Tyto Statéry byly oválného tvaru a byly velmi hrubé.


stater3a.jpg    stater3b.jpg
Lydijská mince (4,71 g, 13x10x4 mm) ze slitiny zlata a stříbra byla se vší pravděpodobností ražena králem Alyattesem v Sardis v Lydii v Malé Asii (dnešní Turecko, Anatolie) asi okolo
610 až 600 př.n.l.
Pravděpodobně se skládá z cca 55 % zlata, 43 % stříbra, 2 % mědi,
a stopového množství olova a železa. 

Tento Lydijský třetinový Statér znázorňuje lva, krále džungle, který byl od nepaměti také symbolem královské moci. Byl ražen někdy kolem roku 600 př.n.l.. Tyto mince nemají žádnou mimořádnou hodnotu, přesto je jejich cena vzhledem k výjimečnému sběratelskému zájmu (historie, ztvárnění, tajemství) poměrńě vysoká, pohybuje se v řádech dvou tisíců dolarů.  

Řada mincí s nimi může soupeřit o titul první mince světa, např. mince Středního východu (Ionia), či mince indické a čínské, ale žádné z nich nejsou tak přesvědčivé. Lydijští lvi jsou prostě a jednoduše Adamem všech mincí světa.  

Točí se kolem nich spousta dohadů a mýtů. Ale co se ví jednoznačně je, že jsou z elektra, slitiny zlata a stříbra, tzv. bílého zlata starých věků.  

A jaká byla hodnota těchto mincí? Zde se názory také různí. Někteří odborníci tvrdí, že každá vyvážila hodnotu asi jedenácti ovcí, jiní operují deseti kozami a další dokazují, že hodnota Lydijského lva vyvážila toliko jednu ovci či tři sklenice vína. Na zdraví. 

Co se o těchto mincích také neví s jistotou je důvod, proč byly vyraženy a co přesně jejich design znamená. Také jejich datování je opředeno mnoha otazníky. Vzhledem k významu Lydijských lvů se těmito otázkami zabývá mnoho numismatiků a je tu ještě spousta prostoru pro další výzkum a objasnění. No nejsou ta tajemství úžasná?

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář